Příkazy skupiny net jsou velice užitečné pro práci se sítí, uživatelskými účty a vůbec pro administrační účely. Toho také mohou využít začínající hackeři. Například pomocí dvou příkazů můžete vytvořit nový účet administrátora (cca 10 sekund). Příkazy net jsou tyto:

Příkazy net jsou podporovány až ve Windows 2000! Než začnu popisovat, chtěl bych vám doporučit publikaci, z které jsem se hodně naučil o příkazech net. Je to kniha Jakuba Zemánka Slabá místa Windows aneb jak se bránit hackerům

Net Accounts

Slouží k nastavení uživatelských účtů (např. minimální požadovaná délka hesla, doba platnosti účtu, …). Příkaz bez parametrů vypíše aktuální nastavení. Pro další vysvětlování příkazů net doporučuji vytvořit další uživatelský účet na kterém budete moci experimentovat. Zde jsou parametry:

net config

Zobrazí konfiguraci síťových služeb “Server” a “Workstation”. Zde je ukázka výpisu.

Název počítače                               \PCMICHAL
Celý název počítače                          pcmichal
Uživatelské jméno                            michal

Pracovní stanice je aktivní

Verze softwaru                               Windows 2002

Doména pracovní stanice                      SKUPINA
Název DNS domény pracovní stanice            (null)
Přihlašovací doména                          PCMICHAL

Časový limit otevření COM (s)                0
Počet bajtů odeslání COM                     16
Časový limit odeslání COM (ms)              250
Příkaz byl úspěšně dokončen.

Net Statistics

Příkaz zobrazí výčet snad všech možných statistik síťových aktivit počítače. Pokud použijete tento příkaz na nějaký server zjistíte určitě zajímavé informace.

Net Session

Správa síťových relací daného počítače. Lidsky řečeno příkaz vám jasně zobrazí, kdo, kdy a odkud sdílel data na vašem počítači a pomocí tohoto příkazu máte možnost sdílení okamžitě přerušit. Syntaxe je net session [\počítač] [/delete]

Seznam příkazů příkazové řádky jsem exportoval z nápovědy cmd. V další části je kompletní instrukční sada MS-DOSu verze 6.22. Tuto instrukční sadu jsem rovněž opsal, ale již ne z nápovědy, ale ze skvělé knihy Tomáše Baránka – “Kompletní referenční průvodce” (rok vydání 1994)

Interní příkazy x Externí příkazy

Interní příkazy jsou součástí kódu příkazové řádky (respektive MS-DOSu) a jsou k dispozici kdykoliv. Externí příkazy jsou programy jako ostatní (třeba Malování), ale komunikují s námi prostřednictvím příkazové řádky.

Instrukční sada příkazové řádku ve Windows XP

Chcete-li získat další informace o příkazu, zadejte příkaz HELP název_příkazu.
ASSOC    Zobrazí nebo změní přiřazení koncovek souborů.
AT       Naplánuje běh příkazů a programů v počítači.
ATTRIB   Zobrazí nebo změní atributy.
BREAK    Nastaví nebo vynuluje rozšířenou kontrolu CTRL+C checking.
CACLS    Zobrazí nebo změní seznam ACL souborů.
CALL     Zavolá dávkový soubor z jiného.
CD       Zobrazí název nebo změní aktuální složku.
CHCP     Zobrazí nebo nastaví aktivní kódovou stránku.
CHDIR    Zobrazí název nebo změní aktuální složku.
CHKDSK   Zkontroluje disk a zobrazí zprávu o stavu.
CHKNTFS  Zobrazí nebo změní kontrolu disku při spuštění.
CLS      Vymaže obrazovku.
CMD      Spustí novou instanci příkazovho řádku systému Windows.
COLOR    Nastaví výchozí barvu písma a pozadí konzoly.
COMP     Porovná obsah dvou souborů nebo sad souborů.
COMPACT  Zobrazí nebo změní kompresi souborů v oddílu NTFS.
CONVERT  Převede svazek FAT na NTFS. Není možné převádět aktuální jednotku.
COPY     Zkopíruje jeden nebo více souboru do jiného umístění.
DATE     Zobrazí nebo nastaví datum.
DEL      Odstraní jeden nebo více souborů.
DIR      Zobrazí seznam souborů a podsložek složky.
DISKCOMP Porovná obsah dvou disket.
DISKCOPY Zkopíruje obsah jedné diskety na jinou disketu.
DOSKEY   Edituje příkazy, znovu volá příkazy a umožňuje vytvářet makra.
ECHO     Zobrazí zprávu nebo přepne stav zobrazování zpráv na zapnuto nebo
         vypnuto.
ENDLOCAL Konec lokalizačních změn prostředí v dávkovém souboru.
ERASE    Vymaže jeden nebo více souborů.
EXIT     Ukončí program CMD.EXE (příkazový řádek).
FC       Porovná dva soubory nebo sady souborů a zobrazí rozdíly.
FIND     Vyhledá textový řetězec v souborech.
FINDSTR  Vyhledá textový řetězec v souborech.
FOR      Spustí určený příkaz pro všechny soubory v sadě.
FORMAT   Formátuje disk pro použití v systému Windows.
FTYPE    Zobrazí nebo změní typ souboru, použitý v přidruženích rozšíření.
GOTO     Interpret příkazového řádku přejde k vykonávání instrukcí v označeném
         řádku dávkového souboru.
GRAFTABL Povolí zobrazování sady rozšířených znaků v grafickém režimu.
HELP     Poskytne informace o příkazech příkazového řádku systému Windows.
IF       Zpracovává příkazy v dávkovém souboru na základě podmínky.
LABEL    Vytvoří, mění nebo smaže jmenovku disku.
MD       Vytvoří složku.
MKDIR    Vytvoří složku.
MODE     Konfiguruje systémové zařízení.
MORE     Zobrazí najednou pouze jednu obrazovku výstupu.
MOVE     Přesune jeden nebo více souborů z jedné složky do jiné.
PATH     Zobrazí nebo nastaví cestu vyhledávání spustitelných souborů.
PAUSE    Pozastaví zpracování dávkového souboru a zobrazí zprávu.
POPD     Obnoví předchozí hodnotu aktuální složky, uloženou příkazem PUSHD.
PRINT    Vytiskne textový soubor.
PROMPT   Změní tvar příkazového řádku Windows.
PUSHD    Uloží aktuální složku a pak ji změní.
RD       Smaže složku.
RECOVER  Obnoví čitelné informace z chybného nebo poškozeného disku.
REM      Označuje komentář v dávkovém souboru nebo souboru CONFIG.SYS.
REN      Přejmenuje soubor nebo soubory.
RENAME   Přejmenuje soubor nebo soubory.
REPLACE  Přepíše soubory.
RMDIR    Smaže složku.
SET      Zobrazí, nastaví, nebo smaže nastavení prostředí systému Windows.
SETLOCAL Začátek lokalizačních změn prostředí v dávkovém souboru.
SHIFT    Posune pozici nahraditelných parametrů v dávkovém souboru.
SORT     Setřídí vstup.
START    Spustí určený program nebo příkaz v novém okně.
SUBST    Přiřadí písmenu jednotky cestu.
TIME     Zobrazí nebo nastaví čas systému.
TITLE    Nastaví nadpis okna relace programu CMD.EXE.
TREE     Graficky zobrazí strukturu složek jednotky nebo cesty.
TYPE     Zobrazí obsah textového souboru.
VER      Zobrazí verzi systému Windows.
VERIFY   Určuje, zda má systém Windows kontrolovat správnost zapsání souborů.
VOL      Zobrazí jmenovku jednotky a sériové číslo.
XCOPY    Kopíruje soubory a stromy složek.

Instrukční sada MS-DOS 6.22

interní příkazy

Příkazy pro práci se soubory
COPY        kopíruje soubory
DEL         maže soubory
REN         provádí přejmenování souboru
TYPE        vypíše obsah (textového) souboru

Příkazy pro práci s disky a adresáře
DIR        vypíše obsah adresáře
CD         nastaví pracovní adresář (přepne do pracovního adresáře)
MD         vytvoří adresář
RD         vymaže prázdný adresář

Příkazy pro práci s datem a časem
DATE        čte a nastavuje systémové datum
TIME        čte a nastavuje systémový čas

Obecné řídící a konfigurační příkazy
BREAK       nastavuje způsob přerušení programu klávesami Ctrl-Break (Ctrl+c)
CHCP        nastaví kódovou stránku používané tabulky znaků
CLS         maže obsah textové obrazovky
CTTY        vybírá standardní zařízení počítače pro vstupně/výstupní operace
EXIT        ukončuje činnost stávajícího interpretu příkazů a vrací řízení na vyšší úroveň interpretu
LH          načte program do horní paměti (upper memory)
VER         zobrazí číslo aktuálně používané verze systému MS-DOS
VERIFY      zapíná kontrolu ověřování správnosti při jakýchkoliv přenosech souborů
VOL         zobrazí jméno disku a jeho sériové číslo

Proměnné prostředí a příkaz pro práci s nimi
PATH        Proměnná PATH (cesta) viz.dole
PROMPT      Proměnná PROMPT (výzva) definuje způsob zobrazení výzvy operačního systému v příkazové řádce
SET         definuje proměnné prostředí, zobrazuje je a přiřazuje jim hodnoty.

Příkazy pro činnost dávkových souborů
CALL, FOR, GOTO, IF, REM, SHIFT        o nich až dále



Externí příkazy


Příkazy pro práci se soubory a adresáři:
MOVE        Přesouvá soubory a přejmenovává adresáře
UNDELETE    Obnovuje vymazané soubory
XCOPY       Kopíruje celé adresářové struktury
REPLACE     Řídí nahrazování souborů
ATTRIB      Zobrazuje a upravuje atributy souborů
TREE        Zobrazuje adresářový strom disku
DELTREE     Maže celé adresářové stromy
RESTORE     Obnovuje soubory uložené příkazem BACKUP z dřívějších verzí DOSU
FC          Porovnává obsah souborů
MSBACKUP    Zálohuje soubory a adresáře
SUBST       Vytváří umělý, virtuální disk
SHARE       Definuje podmínky pro sdílení a zamykání souborů
EDIT        Spouští jednoduchý textový editor
EXPAND      Rozbaluje soubory

Příkazy pro práci s diskem
FORMAT       Formátuje disk nebo disketu
FDISK        Připravuje médium k formátování
UNFORMAT     Obnovuje data ztracená formátováním
LABEL        Připravuje disku jméno
SYS          Vytváří systémový disk
DISKCOPY     Kopíruje celé disky
DISKCOMP     Porovnává obsahy disků
CHKDSK       Kontroluje integritu souborů na disku
SCANDISK     kontroluje a opravuje chyby na disku
SMARTDRV     Vytváří vyrovnávací paměť (cache) disku
DEFRAG       Odstraňuje fragmentaci disku
DRVSPACE     Komprimuje disk

Příkazy pro práci s pamětí
MEM         Zkoumá obsah paměti počítače
MEMMAKER    Optimalizuje využití paměti
LOADFIX     Načítá program do horních 64 kB paměti

Klávesnice a obrazovka, národní nastavení
DOSKEY      Umožňuje editaci příkazové řádky a tvorbu příkazových maker
KEYB        Zapíná na klávesnici národní sadu znaků
GRAPHICS    Podporuje tisk obrazovky na různých tiskárnách
COUNTRY     Instaluje národní podporu

Periférie a komunikace
MODE        Nastavuje základní komunikační parametry rozhraní
PRINT       Definuje parametry tisku a řídí tisk na pozadí
MSCDEX      Instaluje rozhraní pro jednotku CD-ROM
INTERLNK    Instaluje podporu komunikace dvou počítačů po LPT nebo COM
INTERSVR    Stejné jako předchozí, akorát na straně serveru

Ostatní externí příkazy a programy
MSD         Diagnostický test počítače
MORE        Systémový filtr, pauzující výpisy po obrazovkách
FIND        Systémový filtr, nalézá řetězce
SORT        Systémový filtr, třídí výstupy
POWER       Snižuje spotřebu energie procesoru
MSAV        Antivirový program
DEBUG       Ladicí a programovací prostředek
QBASIC      Programovací jazyk QuickBASIC
VSAFE       Rezidentní antivirový program
HELP        Nápověda MS-DOSu
FASTHLEP    Stručná nápověda MS-DOSu
FASTOPEN    Ukládá informace o otevřených souborech do paměti, zrychluje tak přístup k nim.
SETVER      Nastavuje verzi operačního systému pro korektní programy
CHOICE      Poskytuje uživateli výběr z více odpovědí

Programová podpora Microsoft Windows
MWAVTSR, MWBACKUP, MWAB, SMARTMON, MWUNDEL         - nyní už zbytečné

Path

Path definuje cesty, ve kterých bude příkazová řádka hledat spustitelné soubory. Např. příkaz format je uložen v adresáři C:\Windows\System32, ale i když se nalézáte v kořenovém adresáři disku, přesto se format spustí. To je definováno právě příkazem PATH. Cesta C:\>PATH C:; C:\Windows; C:\Windows\System32; C:\moje_slozka znamená, že po napsání externího příkazu bude nejdříve prohledáván kořenový adresář disku, poté složka C:\Windows, poté složka C:\Windows\System32 a nakonc C:\moje_slozka.

subst

Pomocí tohoto příkazu můžete vytvořit logický disk. Logický disk se chová jako disková jednotka. Tento disk se dá kdykoliv zrušit a kdykoliv znovu vytvořit. Používá se hlavně pro rychlejší přístup k oblíbeným složkám. Já používám logický disk pro přístup k souboru nasm.exe, který se nalézá na umístění: C:\NASM\SRC a vždy musím zadávat tuto dlouhou cestu. Takže si radši vytvořím virtuální disk, který bude touto složkou. Upozorňuji, že jakékoliv změny ve virtuálním disku změní ekvivalentně i složku nebo i disk, jehož je virtuální disk prostředníkem. Syntaxe je: subst pismeno_noveho_disku cesta_ke_slozce. Teď několik příkladů.

Nevýhodou je, že po restartu PC virtuální disk zmizí. Nejjednodušším postup, jak zabezpečit, aby se disk po restartu neztrácel je následující:

• Vyvolejte v jakékoliv složce místní nabídku a zvolte možnost Nový -> Zástupce
• Do okna “Zadejte umístění položky” zadejte: cmd /c subst p: c:\nazev_slozky
• Nakopírujte tohoto zástupce do složky C:\Documents and Settings\vase_uzivatelske_jmeno\Nabídka Start\Programy\Po spuštění

fdisk

Na rozdíl od subst, příkaz fdisk rozděluje disk trvale. Upozorňuji, že fdisk umí rozdělovat pouze disk se souborovým formátem FAT, FAT16, FAT32 a neporadí si s NTFS. Disky s NTFS umí jedině odstranit, ale neumí s nimi pracovat. Pevný disk se pomocí tohoto příkazu musí rozdělovat prázdný, protože jinak na 99 % způsobí poškození dat. Program fdisk se na spouštěcí disketě vytvořené ve Windows XP nenajdete, ale můžete si ho stáhnout z internetu nebo z bootovací diskety Win98 nebo ME. Příkaz fdisk nelze spustit z GUI Windows, ale musíte ho spouštět právě z bootovací diskety. Fdisk je tzv. externí příkaz (viz další lekce) a spustíte ho standardně příkazem fdisk. Průvodce vás poté provede rozdělením disku. Pomocí volby fdisku “Odstranit diskový oddíl” můžete disk i dost rychle smazat, protože fdisk narozdíl od příkazu format maže přímo partice nikoliv data. Myslím, že lepší je pro tyto účely použít nějaký specializovaný program, třeba jako Partition Manager (update 17.8.2014 – dnes by ale doporučil spíš využívat instalační DVD Windows nebo Linux distra, jelikož je to bezpečnější, rychlejší i mnohem snazší).

shutdown

Slouží k vypnutí, restartování nebo odhlášení uživatele přes příkazový řádek. Často se používá pro vzdálené vypnutí počítače nebo pro vypnutí více počítačů najednou. Takže počítače v celé síti můžete vypnout spuštěním jedné dávky. Lze také vypnutí PC načasovat. Vše je popsáno v nápovědě příkazové řádky (update 17.8.2014 – je to také super kanadskej žertík. Přidat dávku příkazu shutdown s odpočítáváním k automatickému spuštění po nastartování počítače – nejlépe s odpočítáváním).

format

Používá se k formátování diskových oddílů. Windows neumožňuje smazání aktuálního diskového oddílu, ale můžete smazat přes příkazový řádek neaktivní diskový oddíl (disketu, pevný disk). V operačním systému Windows XP si můžete vybrat jaký souborový systém chcete pro nově zformátovaný disk (parametr /FS: souborovy_system), jmenovku, velikost stopy atd. O všem informuje nápověda k příkazové řádce. Při jakémkoliv formátování doporučuji používat parametr /u, který provede kompletní formátování i s kontrolou povrchu disku apod. Příkaz format doporučuji rovněž spouštět z bootovací diskety. Jenom bych vás chtěl upozornit, že pokud smažete data příkazem format nebo partici příkazem fdisk, data se nesmažou, ale pouze nejsou vidět. Existují stovky programů, které dokážou data znovu obnovit. Pokud chcete disk zformátovat bez možnosti obnovy použijte některý ze specializovaných nástrojů.

xcopy

XCOPY rozšiřuje možnosti kopírování v příkazové řádce. Příkazem xcopy lze bez problémů kopírovat i složky. Při pokusu o zkopírování složky pomocí copy, příkaz nefungoval korektně. Syntaxe je standardní, takže xcopy CO KAM /parametry. Atributů tohoto příkazu je velké množství a vzhledem k jednoduchosti použití je zbytečné je vypisovat, takže vás odkazuji na nápovědu k cmd /?.

Attrib

Příkazem můžete měnit atributy souborů. Příkazový řádek zná následující atributy:

Příkaz attrib bez parametrů vypíše všechny soubory v aktuální složce s jejich atributy. Atributy můžete v cmd nastavovat takto:

tree

Zobrazí strom aktuální složky nebo disku. Příkazem C:\tree > strom.txt exportujete celý strom do souboru strom.txt a to by se mohlo hodit 🙂

mkdir(md)

Pomocí mkdir (respektive md) můžete vytvářet složky. Při zadání příkazu mkdir c:\data\texty\ahoj a ani jedna ze složek nebude existovat, vytvoří příkaz i cestu.

rmdir (rd)

Příkaz mkdir (make directory) vytváří a rmdir (remove directory) maže složku. S přepínačem /s se vypíše obsah složky s dotazem na jestli skutečně chceta smazat tento adresář. Přepínače /s /q smaží složku bez jakýchkoli dotazů.

del (erase)

Příkaz del i erase mažou soubory. Pro smazání všech souborů s příponou TXT v aktuální složce stačí napsat del *.txt. Tato hvězdičková konvence se dá použít i naopak (del fotka.*).Také můžete smazat všechny soubory v aktuálním adresáři příkazem erase *.*.

rename

Příkaz slouží pro přejmenování souborů nebo adresářů.

move

Příkaz slouží k přesunutí souborů nebo složek. Můžete také použít hvězdičkovou konvenci k přesunutí více souborů (adresářů) najednou. move *.txt adresar přesune všechny textové soubory s touto příponou do složky adresar.

color

Pomocí příkazu color můžete měnit barvu pozadí a písma v cmd. Číslem barev může být číslo od 1 – 15. Čísla 10 – 15 se tradičně píší v šestnáckové soustavě (A, B, C, D, E). Zde jsou dvě ukázky:

title

Slouží ke změně titulku příkazového řádku. Když zadáte title Nazdar! tak v titulku bude místo cmd váš text Nazdar! .

chcp

Chcp slouží ke změně aktuální kódové stránky. Microsoft prosadil kódování nazvané Latin II nebo také CP 852. Ve Windows je toto kódování nazýváno Středoevropské kódové jazyky (DOS) . S nástupem Windows 95 zavedl kódování Windows 1250, dnes většinou nazývané jako Středoevropské jazyky (Windows). Aby toho nebylo málo, svět mimo Microsoft zavedl kódování ISO-8859-2, ve WinXP pojmenované jako Středoevropské jazyky (ISO). Příkazový řádek pracuje s kódováním CP 852 a to je také příčinou, že text importovaný z příkazového řádku je ve Windows zobrazen chybně. Nejlépe všechno vysvětlí pokusy. Importujte obsah aktuální složky do textového souboru ( dir > C:seznam.txt ) a teď to otevřete v textovém editoru. A teď otevřete pomocí příkazu type (slouží k výpisu textového souboru přímo do okna příkazového řádku) nějaký český text. A budou tam taky chyby. Výsledek z toho asi vyvodíte. Pro změnu kódování ve Windows slouží příkaz chcp ciselna_hodnota . Před exportem jakéholiv textu z cmd změňte kódovou stránku na chcp 1250.

copy

Slouží pro zkopírování souboru a nebo více souborů (to jedna z hlavních výhod tohoto příkazu, že můžete jedním příkazem zkopírovat x souborů a nemusíte je ani vypisovat). Syntaxe je následující: C:\copy název_zdroje název_cíle

prompt

Upravuje výzvu (jako výzva je v příkazové řádce C:\ – píší se za to příkazy) příkazové řádky. Vy jste zvyklí psát příkazy za C:\nazev_slozky\nazev_podrazene_slozky> . Pomocí příkazu prompt můžete poněkud “neatraktivní” C:\ změnit třeba na 20.45 nazev_slozky a nebo jenom na > . Pro bližší informace je zde nápověda příkazové řádky, kterou vyvoláte prompt /? .

echo

Pomocí příkazu echo můžete vypisovat na obrazovku zprávy. Tento příkaz se obzvlášť hodí u dávek. Příkaz echo můžete kombinovat i s proměnnými. Zkuste napsat do příkazového řádku echo Ahoj %username% a výsledek uvidíte na své obrazovce. Takových proměnných je velké množství, ale blíže se jim budeme věnovat v kapitolách o dávkách.

doskey

Teď výjimečně začnu výklad příkladem. Spusťte příkazový řádek (cmd) a k tomu command . Zkuste v cmd něco napsat a stiskněte šipku vlevo. A teď to samé udělejte v command. Jak vidíte, v cmd se stalo to samé jako v textovém editoru. Kurzor se posunul o pole vlevo, ale v command se znak vlevo od kurzoru smaže, jako kdybyste použili klávesu Backspace. Dále zkuste v command i v cmd klávesy Home, End a Insert. V command se nic nestane, ale v cmd se stane úplně to samé, jako v textovém editoru. Myslím, že jste pochopili význam doskey. Zde jsou další klávesy s kterými umí doskey pracovat. V cmd je doskey zapnut implicitně.

dir

Příkaz dir slouží pro výpis složky, takže je asi nejpoužívanějším příkazem. Stejně jako další příkazy, které budeme probírat, jeho chování ovlivňují parametry.

Parametr = za parametry (jsou také někdy nazývány přepínače) se považují znaky za lomítkem (viz. níže). Tyto parametry ovlivňují vykonání příkazu.
Syntaxe: C:příkaz /parametry

Změna aktuální jednotky

Přepnout z jedné diskové (nebo i virtuální) jednotky můžete příkazem: pismeno_disku: (např. A:)

cd

Pokud chcete přejít z jedné složky do druhé, je zde příkaz cd (Change Directory). Příkaz cd je zde nutný, protože pokud byste napsali jenom system32 a stiskli ENTER, příkazový řádek by si myslel, že jde o soubor a tedy by záhlásil tuto chybu:

system32 není názvem vnitřního ani vnějšího příkazu,
sputitelného programu nebo dávkového souboru.


Je tedy nutné napsat cd system32. Nic nezkazíte pokud budete psát cd ./system32. Tento postup by byl nutný u unixových operačních systémů (je proto dobré si na to zvykat). Pokud se chcete vrátit do nadřazené složky není nutné znovu spouštět příkazový řádek, ale k tomuto účelu slouží příkaz cd... Ten přejde do nadřazeného adresáře a příkazem cd../NASM – zabijete dvě mouchy jednou ranou, protože tento příkaz přejde do nadřazeného adresáře a současně přejde do adresáře NASM, který se tam nachází. Napsáním příkazu cd bez parametrů se vypíše aktuální složka (užitečné při dávkách).

exit

Zavírat příkazový řádek křížkem v pravém horním rohu je zde pokládáno za nekorektní ukončení. Je lepší příkazový řádek ukončovat příkazem exit.

cls

Při delší práci s příkazovým řádkem se dříve nebo později zaplní obrazovka, a proto je dobré pro větší přehlednost občas použít příkaz cls (Clear Screen), který vymaže obrazovku příkazového řádku a kurzor se posune zpět na výchozí pozici při spuštění.

Předpokládám, že tento text čtete ve svých malovaných Windows a určitě si chcete spustit DOS. Klikněte na tlačítko Start -> Spustit -> cmd nebo můžete použít klávesovou zkratku Win + R. Když spustíte cmd, nekoukáte na čistokrevný DOS, ale na jeho nástavbu pro Windows. Můžete v něm dělat to samé, co v DOSu a ještě další funkce, které dokáže pouze Windows (příkazy net, pink,…). Zde je velice lehké nastavit barvu pozadí, velikost, barvu i font písma. Klikem na ikonku v záhlaví okna se zobrazí rozbalovací menu, v něm zvolte volbu Vlastnosti a poté už je to jednoduché.

Ve Windows 9x, ME je místo cmd příkaz command. Ten má mnohem menší paletu příkazů a je bližší čistokrevnému DOSu. Command zůstává i ve Windows XP i když jeho funkce zde je spíše symbolická.

S plnou instalací DOSu na PC se již setkáte velmi zřídka, ale určitě jste se již setkali s bootovací disketou, která je v podstatě Live-distribucí DOSu. Existuje velké množství příkazů a je naprosto nemožné si pamatovat všechny operandy, které příkazy mají proto příkazový řádek nabízí přepínač /? (např. dir /? zobrazí podrobné informace o příkazu dir)

Současná počítačová periodika na období kdy MS-DOS vládnul světu operačních systémů docela zapomínají. Ano, existují knihy, kde o MS-DOSu (respektive příkazovém řádku) najdete docela dost informací, ale většinou jsou jejich ceny přímo světové.

Při startu MS-DOSu vás zaujme úplně černá obrazovka a v levém horním rohu C: Ovládání počítače s tímto operačním systémem může být docela pomalé a občas to může být tvrdý oříšek, ale vyplatí se to, protože v DOSu se dají dělat opravdu husarské kousky, které jistě oceníte. Pokud se s DOSem opravdu naučíte tak zjistíte (tedy pokud nejste hráč), že v nejhorším byste se bez Windows nebo Linux klidně obešli.

Hardwarové nároky DOSu jsou opravdu velice malé a myslím, že tato věta o operační paměti vše vystihuje:
640kB should be enough for everybody. (Bill Gates 1981)

A ještě jedna kuriozitka. Několik procent počítačové veřejnosti pracuje s DOSem každý den a většinou o tom ani nevědí. Windowsy 1.0 – ME jsou v podstatě na DOSu založené. Některé příkazy mohou posloužit i hackerům jako dobrý prostředek pro získání informací nebo pro administrátory systémů pro diagnostické účely. Existuje více druhů DOSu. Například FreeDOS, OS-DOS, ale Microsoft DOS se zkrátka proslavil nejvíce.